Novinky
Deadbikes na Dánhilu
Klasický hospodský domluvy začínaj: ty voe co kdybychom někdy jeli do ameriky? Ok, tak se na to zítra podiváme..ok. A jak to dopadá každej ví. A podobně probíhala naše domluva, že pojedem někdy na sjezd. Nakonec to byla rychlá akce, poptali jsme se kde to je nejlepší, kolik to tam stojí, zamluvili kola a bylo.
Sraz byl v 7:45 u Boubase, já tam byl už v 7:40 ale zřejmě petersuv syndrom zapomínání bot mě donutil se zase otočit pro moje bílé nike botky. V 8 sem u Boubase, Venca už má kolo na střeše a vyjíždíme. Rychle volám Hanzovi abych zjistil proč se zpozdil? Jestli sere nebo co se dějě?po hlase ale chápu že pan kečup Hanz zaspal a tak se stavujem na Bralci, kde na něj čekáme asi tejden než se vyprdelí. Boubasova navigace s funkcí vyhledat nejdebilnější trasu nás vede přez kopce a silnice pouze pro dopravní obsluhu. Je ale nádherný počasí, a tak výletní trasa nikomu nevadí.
Po příjezdu jdem do půjčovny pro naše sjezdový speciály Specialized model 2011. Nevím jak Hanz s Boubasem, ale já mám péro pod zadkem poprvé, takže sem z toho lehce ve stresu. Lanovka už jede a my se psychicky připravujem na ten sešup. Už z vleku koukám na trasu plnou šutrů a kořenů a začínám chápat ostatní sjezdaře v krunýřích a integrálkách, my ale jedem na jistotku a tak kokos a kolena musí stačit. První jízda je pomalá, skoky objíždíme a zkoušíme co kola vydržej, a vydržej všechno. Krmili sme to jak Joe Banks kachny u rybníčku. Druhou jízdu už začínáme skákat skočky a je to docela pohodička. Mě ale nedrží noha na pedálech, protože tam chybí asi půlka pinu, brzda zabírá až na řídítkách. Co bych ale čekal, mám smůlu a víc už mít nemůžu, natož funkční kolo.
Boubas se ukazuje jako sjezdař a dirtař v jedné osobě a všecky předjíždí, my jedem zatím na pohodičku a zkoušíme co se dá. Venca pojal sjezd poněkud víc vejletně a do skoků nejde (kvo kvo kvo) Po pár jízdách už ani já nejsem vysranej a začíná mě to bavit. Blíží se ale oběd a tak dáváme pauzu, já si du vyměnit kolo protože sem ho na parkovišti píchnul, a při té situaci si beru rovnou jinej stroj kterej brzdí a má na pedálech piny. Už i Vencovi se tam začíná líbit protože obídek ve formě hamburgr obouručák a hranolky vypadá luxusně. Já sem udělal tu chybu že sem si dal něco jiného protože číšník přišel zrovna když sem si vzal jídelák a tak sem se nedostal dál jak na třetí řádek. Po obědě zjištuje i Boubas že píchl na parkovišti a jde měnit předek.
Další jízdy už jsou masakr. Dáváme drop, klopenky, skoky na louce. Po lesní pasáží dáváme time , protože z brždění bolí ruce a pokračujem na další úsek čítající 3 dlouhé skoky za sebou. Nejlepší výhoda těhlech kol je že můžeš polítnou na hranu, nebo do dopadu, a nebo za dopad a pořád pohodička. Úsek pod lanovkou je samá klopenka plná šůtru, mini dropy co maj půl metru a jedeš na ně 3km/h takže krmení na placku, pár pěkných dropů v rychlosti opět do šutrů. Následují transfery a závěrečnej drop easyforkids.
V další jízdě jsem se rozhodl že si skočim skok (s třemi vykřičníky na cedulce) v plné rychlosti, skok byl dobrej, ale dopad byl na jednu nohu ve whipu..jedu jedu a čekám kam to pošlu. Stalo se se mělo stát a já to posílám bokem do klopenky a končim na louce, odneslo to koleno ale jezdit je ještě nechá. Čeká nás ješte pár jizda stejně bude konec, tak už to nák dojezdim.
Celkem sme vydrželi jezdit takřka 7h. A po 17h vracíme kola a jdem na další nášup do hospody. Já si dávám Burgra o kterej sem přišel a kolem 6h jedem domu. Vejlet to byl super, sjezd byla příjemná změna od dirtu a streetu, a určo se tam někdy ukážem znova. Klidně ještě tento rok. Masak ( dirtconstruction, web designer, video and článek production and much more company)
Klasický hospodský domluvy začínaj: ty voe co kdybychom někdy jeli do ameriky? Ok, tak se na to zítra podiváme..ok. A jak to dopadá každej ví. A podobně probíhala naše domluva, že pojedem někdy na sjezd. Nakonec to byla rychlá akce, poptali jsme se kde to je nejlepší, kolik to tam stojí, zamluvili kola a bylo.
Sraz byl v 7:45 u Boubase, já tam byl už v 7:40 ale zřejmě petersuv syndrom zapomínání bot mě donutil se zase otočit pro moje bílé nike botky. V 8 sem u Boubase, Venca už má kolo na střeše a vyjíždíme. Rychle volám Hanzovi abych zjistil proč se zpozdil? Jestli sere nebo co se dějě?po hlase ale chápu že pan kečup Hanz zaspal a tak se stavujem na Bralci, kde na něj čekáme asi tejden než se vyprdelí. Boubasova navigace s funkcí vyhledat nejdebilnější trasu nás vede přez kopce a silnice pouze pro dopravní obsluhu. Je ale nádherný počasí, a tak výletní trasa nikomu nevadí.
Po příjezdu jdem do půjčovny pro naše sjezdový speciály Specialized model 2011. Nevím jak Hanz s Boubasem, ale já mám péro pod zadkem poprvé, takže sem z toho lehce ve stresu. Lanovka už jede a my se psychicky připravujem na ten sešup. Už z vleku koukám na trasu plnou šutrů a kořenů a začínám chápat ostatní sjezdaře v krunýřích a integrálkách, my ale jedem na jistotku a tak kokos a kolena musí stačit. První jízda je pomalá, skoky objíždíme a zkoušíme co kola vydržej, a vydržej všechno. Krmili sme to jak Joe Banks kachny u rybníčku. Druhou jízdu už začínáme skákat skočky a je to docela pohodička. Mě ale nedrží noha na pedálech, protože tam chybí asi půlka pinu, brzda zabírá až na řídítkách. Co bych ale čekal, mám smůlu a víc už mít nemůžu, natož funkční kolo.
Boubas se ukazuje jako sjezdař a dirtař v jedné osobě a všecky předjíždí, my jedem zatím na pohodičku a zkoušíme co se dá. Venca pojal sjezd poněkud víc vejletně a do skoků nejde (kvo kvo kvo) Po pár jízdách už ani já nejsem vysranej a začíná mě to bavit. Blíží se ale oběd a tak dáváme pauzu, já si du vyměnit kolo protože sem ho na parkovišti píchnul, a při té situaci si beru rovnou jinej stroj kterej brzdí a má na pedálech piny. Už i Vencovi se tam začíná líbit protože obídek ve formě hamburgr obouručák a hranolky vypadá luxusně. Já sem udělal tu chybu že sem si dal něco jiného protože číšník přišel zrovna když sem si vzal jídelák a tak sem se nedostal dál jak na třetí řádek. Po obědě zjištuje i Boubas že píchl na parkovišti a jde měnit předek.
Další jízdy už jsou masakr. Dáváme drop, klopenky, skoky na louce. Po lesní pasáží dáváme time , protože z brždění bolí ruce a pokračujem na další úsek čítající 3 dlouhé skoky za sebou. Nejlepší výhoda těhlech kol je že můžeš polítnou na hranu, nebo do dopadu, a nebo za dopad a pořád pohodička. Úsek pod lanovkou je samá klopenka plná šůtru, mini dropy co maj půl metru a jedeš na ně 3km/h takže krmení na placku, pár pěkných dropů v rychlosti opět do šutrů. Následují transfery a závěrečnej drop easyforkids.
V další jízdě jsem se rozhodl že si skočim skok (s třemi vykřičníky na cedulce) v plné rychlosti, skok byl dobrej, ale dopad byl na jednu nohu ve whipu..jedu jedu a čekám kam to pošlu. Stalo se se mělo stát a já to posílám bokem do klopenky a končim na louce, odneslo to koleno ale jezdit je ještě nechá. Čeká nás ješte pár jizda stejně bude konec, tak už to nák dojezdim.
Celkem sme vydrželi jezdit takřka 7h. A po 17h vracíme kola a jdem na další nášup do hospody. Já si dávám Burgra o kterej sem přišel a kolem 6h jedem domu. Vejlet to byl super, sjezd byla příjemná změna od dirtu a streetu, a určo se tam někdy ukážem znova. Klidně ještě tento rok. Masak ( dirtconstruction, web designer, video and článek production and much more company)
