Novinky
Ultimate survival 2014
V 8 ráno byl sraz na hlaváku směr sever. Petersovi jsem se ještě vysmál že si bere 2 láhve pití, že je to úplně zbytečný protože po cestě bude vody….. tak tedy jednu flašku vylil. Ve vlaku hrajem karty, po pár hrách zjištujem že Boubas je největší podvodník všech dob a nikdy snim už nehrajem. Po příjezdu do České kamenice jdem hledat červenou ač v reálném životě červená znamená stop, tady to byla naše cesta.
První zastávkou byl starý akvadukt kde natáčíme první vstup do national geographic. Po cca 1km děláme z kalhot kratasy a voníme se sprejem proti klíšťatům. Následuje stoupáni do kopce s častými rumovými zastávkami. Po cestě si děláme srandu, že tam nikdy nevystoupáme a umřeme tam. Nakonec ale stoupáme k vrcholu a čekujem, jak to tam vypadá a fakt je to tam kvalita. Cestou dál pracujeme na putovní holi vhodné k putování která jak víte minulý nevydržela déle jak dva dny. Procházíme lesem a stoupáme k loukám, téma je klasicky štouch, prdání do mrdele, kdo kde viděl jakou kundu, a kdo má kámoše většího uasshoula:-D ( to se nemyslí doslovně, ale spíš jako pitomce) Procházíme velkou loukou kde se pasou kravičky, nevíme jestli jsou pitomý a plachý nebo nás sejmou, po chvíli šli všecky krávy za náma, Boubas natáči živý vstup když se za nim hrne kráva velká jako kráva, po zjištění že je ve stádu i bejk pokračujeme radši pryč.
Další velká zastávka je u čedičových skal. Byl to skvělý pohled ale dlouho nám nevydržel, čekalo nás totiž tuto překážku zdolat. Jelikož se skála dost sypala, bylo to nebezpečné a tak všechno museli jsme každej vytáhnou tyčinku Energit. Pokud bychom zvolili konkurenční značku energetických tyčinek neměli bychom tolik síly k výstupu a jistě bychom zemřeli. Dál nás čekalo už jen najít 2 studánky s pitnou vodou. Všici na mé rady během dne vodu vypili s tím že jí bude dost. První studánku sme náááák nenašli, nedá se svítit čeká nás ještě jedna…. Ovšem jsme asi na jiné cestě než máme být a voda nikde….. je už 19h začíná pršet, nemáme kde spát, nemáme vodu, nevíme moc kde jsme – nálada je značně pokleslá. V lese bloudíme asi hodinu abychom našli príma flek na spaní. Kolem pul 9 je úplná tma a už máme naštěstí hotový bydlení - jsme uplně ko. Děláme něco málo k jídlu ničím to nezapíjíme a jdem spát. Ráno vyrážíme směr náka vesnice… tajně doufám že tam je krám protože jsem to dopředu vůbec nezjistil. Ovšem vietnamec je všude a kupujem jídlo.
Docházíme k vodopádům kde bylo fajně, jen té vody tam moc neteklo, asi jako když jde prostatik na malou. Peters vytahuje co si koupil k jídlu po té, co jsme na něj koukali jako blázni nám řekl že tohle nesmíme nikde říct protože kdyby někdo věděl že si na ultimátu koupil rakvičky a šlehačku, tak by celej ultimát potopil.
Jelikož ale ultimátníkem muže být kde kdo, muže taky ultimátníkem být hodně dobrej gangsta raper a tak s Boubasem rozjíždíme nejrychlejší rep, o tom jak tommy chtěl bejt tvrdej tommy chtěl bejt gengsta, nebo o tom jak Boubas jednou zahlíd chlívek, s názvem policejní hlídka, a z něj prej vylezli 4 prasátka, já sem říkal že to nestává se zřídka, vylezli že prej vobčanku po něm chtěj, ale znáš to jak to chodí boubas byl k nim upřímnej…..
Dalším našim cílem byla vodní nádrž, chybou ale bylo že to byla nádrž pitné vody taková přehrada která je obehnaná plotem a ostnatym drátem. Obcházíme jí tedy doufaje správným směrem… ale do kopce. Nahoře u kolejí dáváme time. Ptám se Boubase: máš mapu? Ne ty jí máš… já? Aha……. No ale tak tooo já si trasu pamatuju i tak:-D naštěstí jsem si vzpoměl že kousek zpět sem se nák nevešel pod jednu větev a fakt sem tam tu mapu na zemi našel. Smrdíme tam už dlouho a tak jdem dál, po 2m ale Peters nešika šlápl po kotníky do louže a dáváme další time. Shrnuto během 10m jsme dali 2 15minutový zastávky, takže průměrná rychlost ultimátu se snižovala pod 1km za hodinu. Cesta nás vedla dál po kolejích, ke krásnýmu rybníčku kde je podle fotek protržená hráz a vypadá to tam jak v pravěku. Realita je ale taková že rybník je vypuštěný, hráz rozkopaná, nikde nic…… dáváme time na klobásu a rum. Rum byl neuvěřitelně hnusnej. Peters proto vytahuje druhou láhev s spiece rumem. Po degustaci sem prohlásil že tehle rum je uplně stejně hnusnej jako ten předchozí jen nemá takovou tu koncovku po který se ti chce blejt. Každou chvíli nás rušili cyklisti že neví kudy kam. Kde se vzala tu se vzala holka na kole, úplně sama chápeš…. Jelikož jsme ale všici zadaní tak nás ani nenapadaly žádné myšlenky a vůbec jsme se pak nebavili o tom co by kdyby, a já bych a ty vole a já bych…… Po pár metrech je další rybník, tentokrát i s vodou, házim na hladinu rohliky a jdu jatkařil, kolem háčku mi proplouval asi 40cm tloušt, ale je to zmrd a nežere.
Kolem 8h večír už máme super místo na spaní, Boubas tentokrát už nespal ve svým hamaku alá sít mezi stromama a uznal za vhodné se tulit ke mně a Petersovi pod celtu. Poučení z předchozího dne máme všici vodu a jdem vařit nejlepší jídlo k večeři. Večer začlo pršet ale byl klid měli jsme střechu bramac a nic nehrozilo, až na to že z našeho bramaku stékala voda na spodní celtu. Večer jsem si pak natáhl nohy a přímo do týhle zkurvený louže, takže sem měl mokrej spacák nohy fusekle, ale byla mi zima už předtím takže nic převratnýho. Ráno jsme dali čaj a balili věci. Po 6km v mokru a docela kose docházíme na zastávku. Vlak už odjíždí a stíháme to tak tak, odkládám putovní hůl v domnění, že jí někdo ještě dobře využije, a jedem směr MB. Ve Bělý vystupuje Peters, a čeká ho romantický přivítání jako z americkýho filmu, v Boleslavi čeká přivítání Boubase, ale už ne tolik americký, mě čekalo jen to že jsem si ve dveřích od auta kterýsme museli tlačit protože klekla baterka, skřípl sponku od batohu a ta mi praskla.
Shrnuto byl letošní ultimát dost studenej ale zase kvalitní, v lužických horách to nejni jako v českém ráji, tady za 3h nikoho nepotkáte. Přiroda je tak podobná jako v Mb ale přesto trochu jiná. Přežili jsme opět všici. BearGryls by z nás měl radost, až na Peterse kterej si koupil rakvičky se šlehačkou.
V 8 ráno byl sraz na hlaváku směr sever. Petersovi jsem se ještě vysmál že si bere 2 láhve pití, že je to úplně zbytečný protože po cestě bude vody….. tak tedy jednu flašku vylil. Ve vlaku hrajem karty, po pár hrách zjištujem že Boubas je největší podvodník všech dob a nikdy snim už nehrajem. Po příjezdu do České kamenice jdem hledat červenou ač v reálném životě červená znamená stop, tady to byla naše cesta.
První zastávkou byl starý akvadukt kde natáčíme první vstup do national geographic. Po cca 1km děláme z kalhot kratasy a voníme se sprejem proti klíšťatům. Následuje stoupáni do kopce s častými rumovými zastávkami. Po cestě si děláme srandu, že tam nikdy nevystoupáme a umřeme tam. Nakonec ale stoupáme k vrcholu a čekujem, jak to tam vypadá a fakt je to tam kvalita. Cestou dál pracujeme na putovní holi vhodné k putování která jak víte minulý nevydržela déle jak dva dny. Procházíme lesem a stoupáme k loukám, téma je klasicky štouch, prdání do mrdele, kdo kde viděl jakou kundu, a kdo má kámoše většího uasshoula:-D ( to se nemyslí doslovně, ale spíš jako pitomce) Procházíme velkou loukou kde se pasou kravičky, nevíme jestli jsou pitomý a plachý nebo nás sejmou, po chvíli šli všecky krávy za náma, Boubas natáči živý vstup když se za nim hrne kráva velká jako kráva, po zjištění že je ve stádu i bejk pokračujeme radši pryč.
Další velká zastávka je u čedičových skal. Byl to skvělý pohled ale dlouho nám nevydržel, čekalo nás totiž tuto překážku zdolat. Jelikož se skála dost sypala, bylo to nebezpečné a tak všechno museli jsme každej vytáhnou tyčinku Energit. Pokud bychom zvolili konkurenční značku energetických tyčinek neměli bychom tolik síly k výstupu a jistě bychom zemřeli. Dál nás čekalo už jen najít 2 studánky s pitnou vodou. Všici na mé rady během dne vodu vypili s tím že jí bude dost. První studánku sme náááák nenašli, nedá se svítit čeká nás ještě jedna…. Ovšem jsme asi na jiné cestě než máme být a voda nikde….. je už 19h začíná pršet, nemáme kde spát, nemáme vodu, nevíme moc kde jsme – nálada je značně pokleslá. V lese bloudíme asi hodinu abychom našli príma flek na spaní. Kolem pul 9 je úplná tma a už máme naštěstí hotový bydlení - jsme uplně ko. Děláme něco málo k jídlu ničím to nezapíjíme a jdem spát. Ráno vyrážíme směr náka vesnice… tajně doufám že tam je krám protože jsem to dopředu vůbec nezjistil. Ovšem vietnamec je všude a kupujem jídlo.
Docházíme k vodopádům kde bylo fajně, jen té vody tam moc neteklo, asi jako když jde prostatik na malou. Peters vytahuje co si koupil k jídlu po té, co jsme na něj koukali jako blázni nám řekl že tohle nesmíme nikde říct protože kdyby někdo věděl že si na ultimátu koupil rakvičky a šlehačku, tak by celej ultimát potopil.
Jelikož ale ultimátníkem muže být kde kdo, muže taky ultimátníkem být hodně dobrej gangsta raper a tak s Boubasem rozjíždíme nejrychlejší rep, o tom jak tommy chtěl bejt tvrdej tommy chtěl bejt gengsta, nebo o tom jak Boubas jednou zahlíd chlívek, s názvem policejní hlídka, a z něj prej vylezli 4 prasátka, já sem říkal že to nestává se zřídka, vylezli že prej vobčanku po něm chtěj, ale znáš to jak to chodí boubas byl k nim upřímnej…..
Dalším našim cílem byla vodní nádrž, chybou ale bylo že to byla nádrž pitné vody taková přehrada která je obehnaná plotem a ostnatym drátem. Obcházíme jí tedy doufaje správným směrem… ale do kopce. Nahoře u kolejí dáváme time. Ptám se Boubase: máš mapu? Ne ty jí máš… já? Aha……. No ale tak tooo já si trasu pamatuju i tak:-D naštěstí jsem si vzpoměl že kousek zpět sem se nák nevešel pod jednu větev a fakt sem tam tu mapu na zemi našel. Smrdíme tam už dlouho a tak jdem dál, po 2m ale Peters nešika šlápl po kotníky do louže a dáváme další time. Shrnuto během 10m jsme dali 2 15minutový zastávky, takže průměrná rychlost ultimátu se snižovala pod 1km za hodinu. Cesta nás vedla dál po kolejích, ke krásnýmu rybníčku kde je podle fotek protržená hráz a vypadá to tam jak v pravěku. Realita je ale taková že rybník je vypuštěný, hráz rozkopaná, nikde nic…… dáváme time na klobásu a rum. Rum byl neuvěřitelně hnusnej. Peters proto vytahuje druhou láhev s spiece rumem. Po degustaci sem prohlásil že tehle rum je uplně stejně hnusnej jako ten předchozí jen nemá takovou tu koncovku po který se ti chce blejt. Každou chvíli nás rušili cyklisti že neví kudy kam. Kde se vzala tu se vzala holka na kole, úplně sama chápeš…. Jelikož jsme ale všici zadaní tak nás ani nenapadaly žádné myšlenky a vůbec jsme se pak nebavili o tom co by kdyby, a já bych a ty vole a já bych…… Po pár metrech je další rybník, tentokrát i s vodou, házim na hladinu rohliky a jdu jatkařil, kolem háčku mi proplouval asi 40cm tloušt, ale je to zmrd a nežere.
Kolem 8h večír už máme super místo na spaní, Boubas tentokrát už nespal ve svým hamaku alá sít mezi stromama a uznal za vhodné se tulit ke mně a Petersovi pod celtu. Poučení z předchozího dne máme všici vodu a jdem vařit nejlepší jídlo k večeři. Večer začlo pršet ale byl klid měli jsme střechu bramac a nic nehrozilo, až na to že z našeho bramaku stékala voda na spodní celtu. Večer jsem si pak natáhl nohy a přímo do týhle zkurvený louže, takže sem měl mokrej spacák nohy fusekle, ale byla mi zima už předtím takže nic převratnýho. Ráno jsme dali čaj a balili věci. Po 6km v mokru a docela kose docházíme na zastávku. Vlak už odjíždí a stíháme to tak tak, odkládám putovní hůl v domnění, že jí někdo ještě dobře využije, a jedem směr MB. Ve Bělý vystupuje Peters, a čeká ho romantický přivítání jako z americkýho filmu, v Boleslavi čeká přivítání Boubase, ale už ne tolik americký, mě čekalo jen to že jsem si ve dveřích od auta kterýsme museli tlačit protože klekla baterka, skřípl sponku od batohu a ta mi praskla.
Shrnuto byl letošní ultimát dost studenej ale zase kvalitní, v lužických horách to nejni jako v českém ráji, tady za 3h nikoho nepotkáte. Přiroda je tak podobná jako v Mb ale přesto trochu jiná. Přežili jsme opět všici. BearGryls by z nás měl radost, až na Peterse kterej si koupil rakvičky se šlehačkou.
